Vliv terapie ve virtuální realitě na stabilitu a chůzi u pacientů s Parkinsonovou nemocí

Štula Vojtěch 1 , Honzíková Lucie 1 , Dabrowská Marcela 1 , Skřinařová Irena 2 , Mullerová Kristýna 2 , Čecháčková Renáta 2 , Augste Eva 1 , Trdá Jana 3 , Baníková Šárka 2 , Filip Michal 1 , Školoudík David 1

1 Ostravská univerzita, Lékařská fakulta, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství

2 Fakultní nemocnice Ostrava, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství

3 VR Vitalis® Ostrava

Úvod: V důsledku degenerativních změn nervového systému u Parkinsoniků dochází k poruše pohyblivosti, kontroly držení těla a rovnováhy. Imerzivní virtuální realita poskytuje úplnou integraci jedince do virtuálního prostředí podobnému reálnému světu, což umožňuje pacientovi procvičovat dovednosti simulováním skutečných aktivit denního života a také je do něj začleňovat.

Materiál a metódy: Do pilotní studie bylo zahrnuto 9 pacientů (60,6 ± 14,2 let). Kritéria pro zahrnutí do studie – plnoletý pacienti ve stadiu dle Hoehnové a Yahra 1-3, samostatný a mobilní pacient, stabilizovaný stav a spolupracující. K vyšetření a ke zhodnocení pohodlné i rychlé chůze byl využit 10MW (10 Meter Walk, desetimetrový test chůze), k rychlému zhodnocení nejvyššího možného stupně funkční mobility byl aplikován TUG (Timed Up and Go, zkouška postavení a chůze na čas) + dual task. Dále byl použit BBS (Berg balance scale, test rovnováhy podle Bergové) 14-položková balanční škála obsahující specifické pohybové úkoly. Data byla zpracována v programu PAST neparametrickým Wilcoxonovým párovým testem.

Výsledky: U parametru TUG bylo po terapii nalezeno statisticky významné zrychlení chůze (p = 0,01, r = 0,85) a u TUG+DT pouze mírné věcně významné zrychlení chůze (r > 0,40).

Závery: Výsledky pilotní studie poukazují na pozitivní vliv terapie ve virtuální realitě na motorické a rychlostní složky chůze. Vzhledem k progresivní povaze Parkinsonovy choroby je nutná dlouhodobá rehabilitace ke zlepšení funkčních schopností se zachováním maximální soběstačnosti a bezpečné mobility, což rehabilitační trénink ve virtuální realitě může představovat.

Kľúčové slová: dlouhodobá rehabilitace, mobilita, rychlost chůze.

Kontakt:

Lucie Honzíková, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství, LF OU, Syllabova 19, Ostrava – Vítkovice, 703 00, Lucie.honzikova@osu.cz

Kompletní studie ke stažení